Filip Venclík - životní událost a soutěž

19. října 2012 v 20:23 | Ray Procter |  Postřehy ze světa kolem

Literární soutěž o cenu Filipa Venclíka.

Jméno Filip Venclík. Říká Vám něco? Některým z Vás možná ano, některým ne. Mně až do včerejšího dne neříkalo nic. Ale pak jsem se podíval ze zajímavosti na školní nástěnku a přečetl jsi jeho životní příběh, který ve mne cosi zanechal.

Filip Venclík byl, z toho co jsem vyčetl, uplně normální mladý kluk jako já nebo vy. Ale zároveň byl velmi nadaný a talentovaný. Měl celý život před sebou. Neměl jsem s ním společný jen věk, ale i názory. Názory na zlo, názory na pomoc bezbranným. Zlu bychom se měli postavit a měli bychom se stavět na stranu bezbranných. On právě na toto doplatil. Zemřel, protože se postavil zlu, a protože se postavil na stranu bezbranného.

Kdo z naší dešní generace mladých lidí by udělal to co on? A kdo by jen nečinně přihlížel? Kdo by měl tu odvahu něco udělat a postavit se násilníkovi? Onu dnešní mládež zasáhl morální úpadek. Vyrůstají děti bez morálních zásad. Takže najít někoho, s tak velkou vnitřní osobností jako byl Filip, by bylo velmi těžké.

Filipův příběh mne do značné míry velice ovlivnil. Už jen tím, že jeho příběh znám, si pokládám za povinnost dále bojovat proti zlu a šířit do svého okolí důležitost morálních zásad. Jsme přece lidé, tak se tak taky chovejme a hlavně si pomáhejme!


Stručně jsem Vám popsal můj obdiv a sympatie s Filipem Venclíkem a to jaký na mne udělal dojem. Jako pietní vzpomínka na tohoto mladého studenta vznikla Literární soutěž o cenu Filipa Venclíka. Možná, že někdo z Váš by se chtěl zúčastnit, proto přidávám pod článek odkaz na soutěž. Já o tom od včerejšího dne přemýšlím a pokud mne něco napadne, tak se možná i zúčastním.

Snad Váš článek zaujal a něco Vám i přinesl.


Ještě doplněk. Dva texty od Filipa, které napsal.

Drahá matko má

Drahá matko má už musíme jít,
na cestě kupecký budem brát a bít.

Už musíme jít, na cestu se dát,
na cestě kupecký budem loupit a krást.

Budem loupit a krást, však jedno slibujem,
že nikoho tam nezabijem.

A když zabijem, bude to člověk zlý
nikdo se nedozví, že v temném lese spí. (1993)


Člověk, plémě zrádné

Člověk, plémě zrádné, nezná kouzlo žádné,
dotkne se tvý kůže, smrt na tebe může.

Smrt si tě pak může vzít...

Žádný slitování, lásky, smilování,
láskou opíjí tě, jedem zabíjí tě.

Smrt si tě pak může vzít...

To se, to se nesmí stát...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Borůvka zvaná Bezcitná Borůvka zvaná Bezcitná | E-mail | Web | 19. října 2012 v 22:05 | Reagovat

Děkuju za informaci, vypadá to opravdu zajímavě.

2 míra policar míra policar | E-mail | 9. září 2013 v 14:29 | Reagovat

ahoj rayi
díky za toto. znal jsem filipa velmi dobře a spoustu casu jsme spolu prozili. je hezky cist takovedle věci. clovek ma aspoň pocit, ze uplne nadarmo do toho nesel....
diky a at se dari....
míra
a myslim, ze i za ostatní kamarady

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama